Charakteristika plemene Moskevský strážní pes

Moskevský strážní pes byl vyšlechtěn ruskou armádou pro vlastní potřeby – k ostraze vojenských i státních objektů a objektů zvláštního určení - věznic s nejvyšší ostrahou, raketových základen apod., kde je třeba nekompromisního zásahu proti narušiteli. Šlechtění probíhalo po druhé světové válce ve stanici Rudá hvězda pod vedením vedoucího školy vojenské kynologie generálmajora G. N. Medvěděva. Cílem bylo získat velkého psa, nenáročného na podmínky, ostrého a dobře zvladatelného. Moskevák je výsledkem reprodukčního křížení bernardýna, kavkazského ovčáka a ruského strakatého loveckého psa.

I přes svou mohutnost je moskevský strážní pes velmi pohyblivý a vytrvalý. Svěřený objekt a psovoda chrání s nasazením svého života. Je to pes velmi inteligentní, který dokáže sám vyhodnotit situaci a podle toho zasáhne, to je nesporná výhoda při střežení objektů. Je to ideální hlídací pes.

Moskevský strážní pes je dobře cvičitelný, i když způsobem zcela odlišným např. od německého ovčáka. Pes, který je oddaný svému pánovi, pro něj udělá cokoliv. Moskevák určený k ostraze objektu hlídá bez výcviku, ale každé další rozdráždění figurantem jeho přirozenou ostrost dále stupňuje. Ještě výraznějšího efektu dosáhneme pokud hlídá objekt více psů. Je-li určen ke strážní službě, má provázet psovoda, je vhodné psa naučit základní poslušnost. Co se naučí, pamatuje si navždy, není nutné stálé opakování. Není dominantní vůči své rodině, nestává se, že by byl agresivní na majitele, či si chtěl získat vůdčí pozici.

Moskevský strážní pes je absolutně nenáročný na klimatické podmínky, jeho hustá srst dobře ochrání před zimou i horkem, není náročná na údržbu, stačí občas pročesat. Přes jeho nenáročnost je třeba počítat s tím, že moskevský strážní pes potřebuje hodně lásky a péče v době, kdy se jeho osobnost formuje. Výchova musí být sice důsledná, ale v žádném případě ne drsná. Moskevák od nejútlejšího mládí rozmazlovaný, svého pána bude chránit, je to v něm. I když vypadá velice dobrácky a přátelsky, dospělý pes nenechá cizího člověka překročit svou, byť jen pomyslnou, hranici.

Na výživu není v dospělosti nijak zvlášť náročný, ale v době růstu a vývoje kostry je potřeba kvalitní krmivo s dostatečným množstvím minerálních látek a vitamínů a obzvláště dostatek vápníku, vyváženého fosforem.

Velmi důležitý je pro moskeváka pohyb. Není možné ho zavřít v bytě nebo malém kotci a myslet si, že krátká procházka mu stačí. Moskevský strážní pes potřebuje pro svůj harmonický vývoj dostatek pohybu, buď velký výběh, nebo dlouhé procházky, jinak z něj bude neosvalené zvíře , které nebude moci plnit svou funkci strážce majetku.

V moskevském strážním psovi získá jeho majitel nejen milující a oddané zvíře, ale především neúplatného strážce své rodiny a majetku, který je vždy připraven za něj dát život.

Московская сторожевая
Moscow Wachdog
Moskauer Wachhund
Standard byl schválen a přijat Ruskou federací chovatelů služebních psů v roce 1985, jeho poslední aktualizace a drobné úpravy byly provedeny k 10.10.2003. Prvním psem, který považován za zakladatele plemene MSP, je Orslan.
Celkový vzhled

Moskevský strážní pes je velkého vzrůstu, silné kostry, masivní, s dobře vyvinutým svalstvem, vytrvalý, nenáročný na chov v různých klimatických podmínkách, nedůvěřivý k cizím, doporučuje se pro strážní a jiné druhy služeb.
Výška v kohoutku

Nejcharakterističtější výška pro psy je 77 až 78 cm a pro feny 72 až 73 cm, spodní hranice u psů je nejméně 68 cm, u fen 66 cm, horní hranice výšky není dána.
Hlava

Hlava je velká, mohutná, široká v lebeční části, s dosti hlubokým přechodem od čela k široké mordě, zuby jsou velmi silné, velké s nůžkovým skusem, řezáky jsou v jedné linii. Uši zavěšené, trojúhelníkového tvaru, silné u kořene, pevně přiléhající předním krajem k lícním kostem.
Tělo

Hrudník je hluboký, široký, dlouhý s okrouhlými žebry, který se viditelně rozšiřuje k zadní části. Končetiny jsou přímé a paralelní, tlapy jsou velké a kulaté. Ocas je vysoko nasazen, u kořene silný, při vzrušení se zvedá nad linii zad.
Srst

Srst je hrubá, delší, těsně přiléhající, hustá, s dobře vyvinutou podsadou. U psů jsou více vyvinuty okrasné chlupy, které jsou vidět na krku v podobě hřívy a za ušima, na nohou a na ocase.
Barva

Zbarvení je rezavé s bílou - plášťové, skvrnitě bílé s rezavými nebo šedohnědými plotnami. Hruď, přední končetiny do výše lokte, zadní do bérce a konec ocasu jsou bílé. Tmavé "brýle" zakrývající vnitřní koutek oka. Povinné je tmavší zbarvení na hlavě než na těle.