Kterak jsme k Moskevákovi přišli

              Psi byli vždy součástí našeho života.Měli jsme pejsky různých plemen,naposledy dva německé ovčáky,fenku Sindy a psa Cara.Sindy ale onemocněla 

rakovinou mléčné žlázy a po dlouhém boji se zákeřnou nemocí odešla do psího nebe.Car začal chřadnout steskem a ztrácel se nám před očima a tehdy padlo rozhodnutí - pořídíme mu psího kamaráda,třeba mu to pomůže.Začalo hledání,ovčáka jsme vyloučili,není čas na výcvik.Chtěli jsme psa velkého,ale klidného a tak padaly návrhy na dogu,vlkodava nebo dokonce chrta,ale toho jsme vyloučili protože při našich postavách by si všichni mysleli že mu všechno zbaštíme.Nakonec jsme se rozhodli pro bulmastifa,ten k nám bude pasovat.Ale ouha štěně nebylo k sehnání a náš Careček byl z toho smutnění na umření. V té době nám náš kamarád Pavel Leier nabídl ,že čekají štěňata Moskevského strážního psa a ať se přijdeme podívat.Moskevský strážní pes - do té doby jsme vůbec netušili,že existuje a to co nám Pavel o nich vyprávěl,no to bylo jako sci-fi.To by byl pes pro nás!!! Štěňátka se narodila a byla nádherná,doma probíhal boj zda kluka nebo holku a vyhrála holka.Ale všechno dopadlo úplně jinak.Když jsme si byli vybrat štěně,tak jsme nevěděli které.Všechna byla nádherná,čilá a snažila se nám okousat co šlo.Ale jedno štěně se chovalo jinak.Vypadalo jako dokonalý plyšák a jen nás pozorovalo.Mělo jedno oko hnědé a druhé modré,mělo jen poloviční masku,menší ouška než ostatní a na jednom mělo bílé fleky.Monča - Pavlova žena se ke  mě přitočila a šeptala mi "vezměte si Méďu ať není moc daleko" A protože jsme chtěli pejska pro radost a ne na výstavu,tak nám vůbec nevadilo že má pár nedostatků a svého prvního Moskeváka,který se jmenuje Azim Nagajka jsme si odvezli domů.Careček celý pookřál,s Azimkem dováděl jako štěně.Naučil ho moc užitečných věcí,provedli společně nespočet lumpáren.A Azim rostl do krásy,přerostl Cara a ten najednou zjistil,že ho už Azim nepotřebuje a stáhl se do ústraní.Zlobily ho ledviny a mnoho dalších nemocí,nechtěli jsme ho trápit a tak po dohodě s veterinářem jsme ho nechali uspat.Zbyl nám jen Azim a dilema, jestli mu samotnému nebude smutno.No ano samozřejmě to dopadlo jak předpokládáte.Po dvou letech měli u Leierů další štěňata a my jsme si od nich přivezli holku Bulavu Nagajku alias Báru.